Skrytá identita

Tak jsem tu. Sedím v baru, jako občas sedávám, posedím a jdu. Trochu piju - většinou kávu, trochu kouřím, většinou tabák, stačí mi hodina v této atmosféře a jdu.
Chodím za svým stínem na návštěvu.
 Taky máte nějaký stín, který Vás pronásledoval - nebo snad stále pronásleduje?

Nějaká nedokonalost. Něco, z čeho míváte pocity viny nebo trvalé obavy bez konkrétních důvodů. Už si to ani neuvědomujete...

 Skrytá aplikace ... Představuju si (znalá již z chytrých telefonů) jak mi tam běží 
- odvrhnutá nicka z kojeňáku - ty jo, to zní, to už je dávno. Máma se bila do břicha, když mně čekala ... PODPRAHOVÁ APLIKACE nicky, která odebírá energii a tvoří, stále vysílá a přijímá. Je tam. 

I když už jsem dávno někde jinde :-) a nikdy jsem o sobě takhle nesmýšlela, jednou v rodinné krizi jsem najednou uslyšela tu myšlenku pod myšlenkou... nikdo ti nepomůže, jsi sama - překvapilo mne to, ani jsem o tom nevěděla, normálně takhle nepřemýšlím, jsem pozitivní :-)..ale byla jsem v ouzkých, dostala jsem se víc do sebe a tam jsem objevila tenhle podprahový program...Tím jsem pochopila další souvislosti na mé Cestě Životem .


... a proto se bojím bezdomovců a kupuju si Nový prostor
... proto si přitahuji muže, kteří mne posléze začnou ponižovat a popírat mou existenci nebo hodnotu
... a provázející nedostatek...

... a přesto, protože je to JEN  aplikace, to nejsem jÁ ...
... protože i přesto mohu být LASKAVÁ a dál se vyvíjet
... SVÉ peníze si vydělávám krásnou, smysluplnou prací
... jsem zdravou maminkou 4 zdravých dětí
...bydlíme v domečku se zahradou.

A stále hledám různým způsobem, jak vypnout, vyčistit tuto aplikaci ... 
Možná se mi to nikdy úplně nepodaří, protože to patří ke mně. Je to výživné bahno, z kterého vyrůstají mé kořeny a pokračování Rodu. Jinak bych nebyla taková, jaká jsem. Vážím si sebe i se svou skrytou identitou, výživným bahnem pro můj růst. Mohu se milovat i zraněná a ponížená, jen je delší cesta k rovnováze pocitů. 
Nikdy nevzdávejme Cestu k hezkému pocitu Sama se Sebou, s ostatními a se Světem. Možná to ze začátku necítíme, ale nevzdávejme to, pojďme za hezkým pocitem ze Světa, pojďme každý svou Cestou, ale pojďme, nekrčme rameny, není normální to, JAK NA TOM SVĚT JE. 
Svět má právo mít se hezky a my, zranění, jsme znecitlivělí a necítíme, že tento Svět není v pořádku. Není lidský. Není pro lidi, není pro nás. Nebo jen trošku. 

Alespoň to tak vypadá.


Protože Svět je ve Skutečnosti nádherný :-)
Ale o tom zase příště :-)




A co Vy a Vaše skryté identity?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozporuplnost ...

Cesty vlakem